Analýza hlasování 2006-2007: Pověz mi, kdo je nejkrásnější VIII.

Zelený kruh Vám přináší již několikátou bilanci aktivit Poslanecké sněmovny v oblasti životního prostředí. Tentokrát jsme hodnotili období roku 2006 a 2007. Smyslem je ukázat, jakými tématy se Sněmovna zabývala a jak se s nimi z pohledu nevládních organizací vypořádala. Tyto dílčí roční přehledy budou podkladem pro tradiční předvolební shrnutí hlasování „Pověz mi, kdo je nejkrásnější", které vypovídá o tom, jak jednotliví poslanci a poslankyně využívají své hlasy ve prospěch životního prostředí a účasti veřejnosti na rozhodování.

Počet hlasování z oblasti životního prostředí v letech 2006- 2007 je poměrně nízký, což je dáno jednak dlouhou dobou, kterou si vyžádalo schvalování vlády po volbách do Poslanecké sněmovny, ale i faktem, že legislativní smršť z období přístupu k Evropské unii již máme za sebou. U většiny hlasování navíc nebylo možné jednoznačně určit, zda je pozitivní k životnímu prostředí, což bude do velké míry záležet na implementační praxi. Diskuse a hlasování o některých sněmovních tiscích, např. novelizace zákona na ochranu zvířat proti týrání (tisk č. 184), či novela stavebního zákona (tisk č. 259), nebyly ještě ukončeny, a proto nejsou do přehledu zařazeny.

Za výrazný úspěch roku 2007 je možné označit stažení poslanecké novely vyvlastňovacího zákona(tisk 330). V něm skupina poslanců z oblastí, kterými bude procházet dálnice D3, prosazovala zrušení automatického odkladného účinku žalob proti rozhodnutí o vyvlastnění. Mohlo by se tak stát, že vlastník přijde o svoji půdu (z důvodů jejího plánovaného zastavění) dříve, než soud stvrdí správnost úředního postupu. Tuto novelu navrhli poslanci: F. Dědič (ODS), J. Špika (ODS), J. Bauer (ODS), J. Babor (ČSSD), Z. Kotouš (ČSSD), K. Šplíchal (ČSSD) a díky odporu nevládních organizací i široké veřejnosti tento návrh předkladatelé stáhli již v 1. čtení a Sněmovna o něm tedy nehlasovala.

Jednoznačně pozitivní jsou také hlasování o mezinárodních úmluvách a jejich dodatcích i fakt, že byly podpořeny všemi přítomnými. Jednalo se o ratifikaci Espoo konvence, o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující hranice států (tisk č. 23), hlasování o ratifikaci Úmluvy OSN o zachování a řízení tažných populací ryb (tisk č. 26) nebo hlasování o Dodatku Aarhuské úmluvy o geneticky modifikovaných organismech (tisk č. 194).

Za pozitivní lze označit také hlasování o ekodesignu výrobků v rámci projednávání vládního návrhu novely zákona o hospodaření energií (tisk 213, hlasování č. 115, 24. 10. 2006). Tato novela zákona transponuje evropskou směrnici a zabývá se začleněním požadavků na ochranu životního prostředí již do návrhu a vývoje výrobků, konkrétně energetických spotřebičů nebo jejich částí. Ze 179 poslanců pro hlasovalo 115, proti 25 a návrh byl přijat.

Z dalších zajímavých hlasování je možné uvést následující, které však není možné jednoznačně označit za pozitivní z hlediska životního prostředí a bude záležet především na tom, jak se budou v praxi dále využívat. Jedná se o následující zákony:

• Novela zákona o ochraně ovzduší a spotřebních daních, která upravuje povinný podíl biopalivové složky v palivech (tisk č. 161) Souhlas s touto novelou je sice pro životní prostředí z hlediska ochrany klimatu pozitivní, ale nelze pominout ani rizika tohoto opatření pro přírodní rozmanitost. Přijaté řešení podporuje postupy intenzivního zemědělství se svážením produkce k vzdálenému centrálnímu zpracování. Na ziscích se pak kromě zemědělců podílejí i velké ropné rafinerie. Obtížnost hodnocení zvyšuje i skutečnost, že celá koncepce biopaliv a jejich přínosu vůči životnímu prostředí je sporná. Je jistě pozitivní, že jde o podporu využívání alternativních paliv, a tím i šetření zdrojů fosilních paliv. Na druhou stranu pro jejich výrobu nebyly stanoveny žádné ekologické limity.

• S biopalivy souvisí i další novelizace, která pro ně stanoví nulovou spotřební daň. Stalo se tak pozměňovacím návrhem Výboru pro životní prostředí k zákonu o spotřebních daních (tisk č.41). Hodnotit dopad nulového zdanění na životní prostředí je velmi obtížné, což bylo vysvětleno výše.

• Pro posuzování byl také problematický poslanecký návrh zákona o výrobě tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a o změně energetického zákona (tisk č. 57). Návrh má ve vztahu k životnímu prostředí silně pozitivní cíl, ale navržený systém podpory byl nedopracovaný, v předložené podobě jen obtížně funkční, což návrhu vytkly i nevládní organizace. Mnoho poslanců s návrhem nesouhlasilo z důvodu nedostatečné propracovanosti. Jejich hlas proti nelze proto považovat za odporující zájmům životního prostředí.

• Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tisk č. 141). Po novelizaci tohoto zákona z roku 2006 podléhaly zjišťovacímu řízení všechny záměry, což neúměrně zatěžovalo příslušné správní orgány. Současná novelizace tuto situaci mění - pro podlimitní záměry je povinné zjišťovací řízení pouze v případě, kdy tak stanoví příslušný správní úřad nebo pokud je možný významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Možnost tohoto vlivu určí ve svém stanovisku orgán ochrany přírody. Na tuto novelizaci je možné nahlížet jako na snížení standardu ochrany přírody, na druhou stranu omezení počtu řízení může vést k omezení formalismu těchto řízení, kdy jednotlivým řízením bude věnováno obecně více pozornosti. Skutečný dopad na ochranu životního prostředí proto ukáže až praxe.

Tento materiál vznikl za podpory Nadace Partnerství.